Pátrání po tom správném Adamovi a následné zanoření se ještě hlouběji do minulosti...
V tom, kdo je otcem Adama Mikudy a kde se narodil, se s taťkou dost lišíme, takže s jistotou asi nezjistíme, kdo jsou Adamovi předci. Adam je tedy posledním předkem, kterého jsme s naprostou jistotou dokázali ztotožnit.
1) Začnu MOJÍ verzí. Odrazím se od narození Pavla – otec Adam bednář Mikuda podruh Franků, matka Běta (Alžběta). Hledala jsem tedy Adama, který se oženil nejpozději v roce 1718 (cca rok před narozením Pavla) s Alžbětou a v okolí Jedovar. Nebo nevěsta mohla být z Jedovar. A skutečně jeden takový zápis o sňatku jsem našla., o když původně jsem si myslela, že se Adam oženil s nějakou Kulhanovou a přebral tak jméno po chalupě, kam se přiženil, ale to se mi nepodařilo najít.
DA Třeboň, Střížov 2, MO 1659 – 1731, fol. 108, str. 57, 3. zápis vlevo
6. února 1718 z Jedowar, wstaw swateho manželstwa wstauil Adam syn po neb. Mikolassowj ssenkyržowj z Weselky. Newiesta Alžbieta czera po neb. Klymendowj Frankowj zjedowar. Swiedek Matieg Haless, swatbj Salomena Kulhanka, družicze Magdalena czera Malowce tež ze wsy zjedowar.
Že je to ten správný zápis, by mohl dokládat i fakt, že Pavel v zápise o narození má napsáno, že Adam Mikuda byl bednář a byl podruhem Franků. Tzn., že v době sňatku nešenkýřoval spolu s otcem Mikulášem, ale stal se bednářem a bydlel v Jedovarech u Franků. A tam se také přiženil. Zajímavé je, že v tuto chvíli nepřebral příjmení po statku, resp. po chalupě či střeše, jak bývalo zvykem, ale zanechal si své, Mikuda.
Další indicie, kterou vím je, že se Adamův otec jmenoval Mikuláš a byl z Veselky. Zkoušela jsem najít tedy narození Adama a našla:
DA Třeboň, Střížov 1, MO 1659 – 1749, fol. 108, str. 157, 5. zápis vpravo
25. ledna 1689, Adam a Eva gemini, otce Nicolai Schenkirže z Weselky, matka Alena / latinský překlad: zemřela po porodu v šestinedělí/, manželské děti. Kmotři Mathias braxator, Anižka z Jedowar.
Adam byl z dvojčat a zřejmě jako miminko to neměl jednoduché a je zázrak, že přežil, protože jeho dvojče, dívka Eva zemřela a matka v šestinedělí též. Měl namále asi víc, než kterýkoli z dalších našich předků a kdyby on nepřežil, tak bychom tu nebyli ani my…
Narození dalších dětí Adama a Alžběty, kromě Pavla, se mi nepodařilo najít, jen úmrtí Bartoloměje v roce 1729 (*1721), který se zabil v 7 letech a v zápise je uvedeno – syn Adama Mikudy, šafáře z Oujezdce. Pokud je to mladší Pavlův bratr, znamenalo by to, že v době mezi Pavlovým narozením a úmrtím Bartoloměje se přestěhoval do Ostrolovského Újezda a dělal tam šafáře.
Jenže je tu ještě jeden zápis a to o úmrtí Tomáše, syna Adama šenkýře z Veselky a to v roce 1712. A aby to nebylo tak jednoduché, tak je tu ještě zápis z roku 1711, když Adamovi šenkýřovi z Veselky umřely dvě děti a to Dorota a Blažej. Pokud by to byly děti našeho Adama Mikudy, znamenalo by to, že byl ženatý ještě jednou před sňatkem s Alžbětou Frankovou a také, že zůstával u otce ve Veselce a šenkýřoval. Že se oženil minimálně v roce 1710, což by znamenalo, že mu v té době bylo 21 let, což by bylo možné. Zřejmě po úmrtí dětí a zřejmě i manželky se přestěhoval do Jedovar a dělal bednáře u Franků, v období mezi léty 1719 – 1729 se přestěhoval do Ostrolovského újezda a dělal šafáře.
Takhle by to nějak mohlo být…
Jedovary, kde se narodil Pavel a Veselka, kde šenkýřoval Adamův otec, jsou od sebe vzdáleny zhruba kilometr.
Jak se z Mikudy stal Kulhan
Příjmí převzal Adam po chalupě. Nepodařilo se mi najít zápis o úmrtí Alžběty Frankové, ale ani jsem nikde nenarazila na jiný zápis o svatbě, který by nějak dokazoval spojitost, že si Adam vzal Kulhanovou. Protože to bylo celé jinak. Naštěstí existují gruntovní knihy a v nich zápisy, bohužel pro mě, v němčině.
DA, České Budějovice, 1634 – 1838, fol. 32, str. 36, zápis na levé straně
Nyní Pavel Mykoda nebo Kulhan
Jiří Kulhan se již nemohl postarat o tento dům, proto jím byl nadán Adam Mikuda. Tomu, ale za krátko zemřela manželka, tak dům převzal se svolením pana primátora za 200 zlatých jeho syn Pavel. Prototože pasiva toho kulhanovského domu překročila 64 zlatých 40 krejcarů, které zaplatil už Jiří Kulhan (zkomolili na Golhann) na vejruňcích, bude tahle částka z těch 200 zlatých odečtena. Nový majitel a jeho dědicové bude ročně platit předepsanou sumu, a to 5zlatých 50 krejcarů. Jak ale bude řešena pozůstalost po Adamovi Mikudi. K tomu bude „uděláno“ zvláštní dělení.
V Ostrolovském Újezdu 23. listopadu 1742
Takže… Adam Mikuda dělal šafáře v Ostrolovském Újezdu, což je zhruba 3 km od Jedovar, a pravděpodobně se ukázal být dobrým hospodářem a protože Jiří Kulhan zřejmě neměl už žádné potomky nebo nemohl či nechtěl (tady nevím) jim hospodářství dát do užívání, rozhodl se, že pronajme grunt Adamovi nebo najme Adama jako hospodáře. A protože Adam tam žil až do své smrti, převzal jméno po chalupě, tedy Kulhan. Je to prosté.
Dál jsem tedy hledala zápis o úmrtí Adama. Sice jsem nějaký našla, ale nemohu s jistotou říct, že je to ten náš Adam. V Jedovarech žili Kulhani a měli jména Jiří, Adam, Pavel… určit tedy s jistotou, že zápis o úmrtí je správný, nemohu. Nesouhlasí sni věk zemřelého, resp. výpočtem datum narození, ale v té době bylo všechno bajvoko.
DA, Střížov 3, OZ 1731 – 1763, fol. 30, str. 103, 4. zápis vpravo
Z Jedovar, 5. září 1740 pochovan jest odemnie P.: Adama Dvoržáka farárže Stržíž.: Adam Kulhan z Jedowar, Zaopatžený Swatostmy wssema, stareg byl 65 leth.
A ještě jedna divná věc – nenašla jsem nikde žádné jiné Adamovy děti, což je na dobu, kde bylo běžné mít 10 a více dětí, opravdu nezvyklé. Někde budou, ale nenašla jsem je, tak možná někdy později…
Pokud je mé bádání správné, je otcem Adama Mikoláš, šenkýř a bednář z Veselky.
Tady trošičku odbočím k původu příjmení Mikuda. Původ příjmení Mikuda je pro nás asi dost zvláštní. Podle knihy Naše příjmení (Antonín Kotík, 1897) vylo jméno Mikoláš u našich předků natolik oblíbené, že od tohoto jména byla odvozena četná příjmení včetně Mikoda, Mikuda, Mikuta, Mikola, apod – celkem 90 tvarů. Podle novější knihy Naše příjmení (Doubrava Moldánová, 2010) se píše, že mezi příjmení vzniklá z křestních, osobních jmen patří i naše příjmení Mikuda. Jméno Mikoláš, tedy jméno svatého, bylo velmi oblíbené. Přímo na straně 14 je uveden vznik příjmení Miku-da z Mkkoláš. Zřejmě se tedy jedná i o příjmení předků Adama Mikudy.
11. generací v přímé otcovské linii by tedy mohl být Mikoláš (Nikolaj) šenkýř z Veselky (6xpradědeček), matka Helena = Halena = Alena nebo Alina, dokonce i MagdAlena. Narození nelze zatím najít, nejsou matriky z této oblasti a z období před rokem1665.
DA Třeboň, Borovany 2, MNOZ 1689 – 1723, str. 74, fol. 144, 6. zápis obě strany
26.10.1670, Záluží. Nicolaj, otce Luca Mikuleho z Radostic, nevěsta Magdalena dcera Jiřího Racka.
První spojitost s rodem Kulhanů – svědkem svatby byla Agnes Kulhanka z Jedovar.
Děti Mikoláše a Heleny jsou: *1668 Kateřina, *1673 Tomáš, *1676 Mariana, *1678 Jiří, *1680 Dorota, *1681 Jan, *1686 Jakob, *15.1.1689 Adam a Eva, matka Alena po tomto porodu zemřela 25.1.1689.
20.11.1689 se Mikoláš znovu žení s Žofií Čermákovou a má s ní další 4 děti.
Další indicií, že by to tak mohlo být je, že Mikoláš byl původně bednář. Toto řemeslo dělal i jeho syn Tomáš a právě i Adam. Pokud budeme odvozovat z data narození prvního dítěte, měla by svatba Mikoláše být před rokem 1667 a v té době by mu mělo být zhruba 24 let. Takže by se měl narodit kolem roku 1643. Jsou to obecní zvyklosti té doby, ale ve skutečnosti to mohlo být všechno úplně jinak.
12. v generaci, podle sňatku Nikolaje, tedy Mikoláše, je jeho otec Lukáš Mikule. Je 7xpradědeček v přímé otcovské linii. O Lukášovi se mi nepodařilo nic najít, to musím ještě dohnat. Vím ze zápisu, že Lukáš Mikule žil v Radosticích. V gruntovní knize Radostic jsem ale našla úžasný zápis, kdy Řehoř Mikoláš předává svůj grunt synu Lukášovi v roce 1611.
DA Třeboň, Velkostatek Třeboň 42, strana 5, fol. 3
Ves Radostice, grunt Řehoře Mikolaše
Řehoř Mikolášů vzal grunt svůj, jakž kniha stará fol. 72 ukazuje za 250 kop, to jest vyplatil 132 kop míšeňských a 20 grošů zůstává dopláceti vejruňky ročně po 6 kopách míšeňských kladouce.
(Následuje rozpis plateb od roku 1611 – 1638). Na další straně (str. 6, fol. 4) hned nahoře se píš:
Tento Říha Mikoláš nemoha pro sešlost věku svého dále hospodařiti, a nemaje již více krom 4 kop a 70 grošů dopláceti, pustil ten grunt synu svýmu Lukášovi. 10. prosince 1641.
Opět následuje rozpis plateb. Dole na stejné stránce je zápis:
Po smrti Lukáše vzal tento grunt Mikuláš, syn jeho v létě 1671 se vším k němu od starodávna příslušenstvím za sumu z téhož 150 kop.
2) TAŤKY verze a z několika dalších MyHeritage. Tady nevím, zda to opsali od taťky nebo jim to všem takhle vyšlo…ovšem spojitost mezi rody Halš, Mikuda a Kulhan jsem nenašla a nikde zveřejněné nejsou…
DA, Střížov 4, MN 1656 – 1749, str. 78, fol. 43, poslední zápis vlevo dole
11. prosince 1673, Adam ex Jedowar, otec Ambrož Halss, matka Rosina
Halšlové si docela často brali Mikudové, ale nepodařilo se mi najít spojitost mezi tímto zápisem a otcem Pavla Kulhana. Pokud by spojitost existovala a podařilo by se jí najít, znamenalo by to, že Ambrož Halš po svatbě používal jméno Mikuda, tedy po chalupě a pak je možné, že Adam mohl být brán a psán jako Mikuda.
